Chovatelství

a.)    pohlavní

·         začátek rozmnožovací schopnosti (1. říje, hřešení atd.)

·         u raných plemen začíná kolem 9-12 měsíce, u později dospívajících 18-24 měsíců

·         z pravidla u hřebců začínají dříve (doporučení oddělení podle pohlaví v 1 roce)

·         v tomto období se nesmí používat k chovu! (těžké porody, zastavení růstu atd.)

b.)    chovatelská

·         stadiu úplné tělesné zralosti, koně se již mohou rozmnožovat, není negativní vliv na ně a na potomky

·         závislá na plemeni

o   u chladnokrevných: 2,5 – 3 roky u klisen, 3 roky u hřebců

o   u teplokrevných: 3,5 – 4 roky u klisen, 4 roky u hřebců

c.)     tělesná

·         fyzická dospělost, v 5-6 letech, musí mít úplný trvalý chrup

d.)    pracovní

·         zařazení mladých koní do ZV (základního výcviku)

·         závislá na plemeni:

o   Plnokrevníci: 1,5 roku

o   Teplokrevníci: 3 roky

o   chladnokrevníci a malý horští koně 3,5 – 4 roky

2.)    POHLAVNÍ ORGÁNY

a.)    PO hřebce

·         varle – párová žláza, produkuje spermie a testosteron

- zploštělý tvar, velikost 0,6 kila

- uloženo v šourku

- připojeno k němu nadvarle

·         nadvarle – shromažďování a dozrávání spermií

- dělí se na hlavu, tělo a ocas

·         chámovody – tenkostěnná trubička

- spojuje nadvarle s močovou trubicí

- velmi silná stěna

·         Pyj (penis) – pářící orgán

- dělí se na kořen, tělo a žalud

- je válcovitý s topořivými tělesy

- kratší a objemnější (50 cm), bez esovité kličky

- žalud široký a s kloboučkem

·         přídavné pohlavní žlázy – sekret je součástí ejakulátu a slouží jako přirozené ředidlo a výživa spermií

o   měchýřkovitá

o   předstojná

o   bulbouretrální

·         semeno – spermie + semenná plazma (sekret předstojných pohlavních žláz, nadvarlat a chámovodů)

- u hřebců objemné a řídké

·         šourek – kožní vak s varlaty, nadvarlaty a semenným provazcem

- vychlípenina břišní stěny

- sestup varlat -> u hřebců 1 týden po porodu

- kryptorchismus – nesestoupení jednoho nebo obou varlat, omezená plodnost

b)      PO klisny

·         vaječník – pohlavní žláza, produkuje vajíčka a hormony

- vaječníkové folikuly (primární, sekundární, terciální = Graafův, zralý 15-20 mm)

-ovulace – prasknutí stěny ovulačního folikulu a vyplavení vajíčka do nálevky vejcovodu

- žluté tělísko – vzniká z prasklého folikulu, pravé je po celou dobu březosti a blokuje cykly a ovulace, nepravé – zaniká po jednom cyklu.

·         Vejcovod – párová trubička mezi vaječníkem a rohem dělohy, hladká svalovina a řasy na nálevce

- ve vejcovodu se dokončuje zrání spermií, jejich připojení na obal vajíčka a k následnému oplození

·         Děloha – silnostěnný dutý orgán

- pro vývoj embrya, plodu až do porodu

-skládá se z : děložní tělo, děložní rohy, děložní krček

- u klisen děloha dvourohá

·         pochva – pářící orgán

- složená z úzké svalové trubice a sliznice

- nachází se zde poševní předsíň, vývodné močové cesty, předsíňové žlázy a panenská blána

·         vulva – vstup do pohlavních cest samice

- stydká štěrbina mezi dvěma stydkými pysky

- stydké pysky : elastické a tukové vazivo, kožní žlázy, svěrač vulvy

- poštěváček : ve spojce vulvy mezi stydkými pysky, je vývojový zbytek po základu pyje, topořivé těleso

Od pohlavní zralosti do zániku pohlavní činnosti.

Klisna je polygastrické zvíře.

Fáze říje:

·         Proestrus (předříjnová fáze, 3 dny, na vaječníku narůstá folikul)

·         Estrus (vlastní říje, 12 – 36 hodin, dozrává folikul, ovulace)

·         Metestrus (poříjová fáze, 4 dny, na vaječníku se začíná vyvíjet žluté tělísko)

·         diestrus (meziříjová fáze, 12 dní, tělísko se zvětšuje, pokud nedojde k zabřeznutí, žluté tělísko se ztrácí, diestrus přechází v březost)

Říje

=> projev doby, kdy je klisna ochotná se pářit

Projevy říje:

·         Blýskání

·         celkové změny chování

·         zduření pohlavních orgánů

·         časté močení

·         špatně žere

K ovulaci dochází obvykle 24h. před koncem říje.

Nedostavení se říje způsobeno např. nevhodnou výživou, denním režimem, pohybem atd.

Co ovlivňuje říji:

·         výživný stav (pokud je hubená nebo tlustá, nemusí začít říje)

·         stres

·         klimatické podmínky (světlo -  délka světelného dne, ovlivňuje pohlavní cyklus, teplo)

·         genetika

·         přítomnost hřebce

·         hormony (progesteron, estrogen, prostaglandiny)

Typy říje :

·         normální – klasické příznaky říje

·         tichá – často dědičná, mohou být zduřelé orgány, malá změna chování, ale téměř se neblýská, špatně se odhaduje doba připuštění

·         bouřlivá – odmítá spolupracovat při tréninku, zřetelné blýskání

-> každá říje do určité míry narušuje tréninkový cyklus

První říje po porodu je 9-10 den, pokud je klisna zdravá a byl bezproblémový porod, je to vhodná doba k zapuštění (nejsou klasické příznaky, složení mléka se změní, průjem hříběte)

Prubíř -> hřebec vyhledávající klisny, kterou jsou v říji, ale sám je neoplodňuje. Očichává je a zkouší, pokud je klisna svolná je připravená k připouštění, pokud není, je na připouštění brzy nebo pozdě.

Zkoušení klisen se nejčastěji provádí u zkušební stěny, také se velmi často používá sonografické vyšetření (novější metoda)

A.) Přirozené (individuální – z ruky, volné, skupinové)

B.) Umělé ( umělá inseminace)

a.)    individuální př. – z ruky

·         používá se ve vyspělejších chovech, pokud je klisna svolná u zkušební stěny, tak se přivede hřebec ke klisně a po skoku je zase odveden zpět.

·         Důležitá hygiena hřebce i klisny, po připuštění nutné klisnu vodit (kvůli vytlačení spermatu)

b.)    volné

·         Může být i individuální -> tzn. že se říjící klisna pustí dohromady s hřebcem do haly nebo výběhu, kde se ponechají do doby, než hřebec klisnu připustí (nutno sledovat)

·         druhým typem může být volné tzv. divoké -> tzn. že v přírodě u divokých equidů spolu hřebci bojují a nejsilnější připustí klisnu.

c.)     skupinové

·         U koní chovaných celoročně na pastvinách se na jaře sestaví stáda klisen i hříbat, přidělí se jim vybraný hřebec, vyhledává klisny a připouští je, po skočení připouštěcího období se oddělí od stáda

a, b i c => v průběhu připouštěcí sezony na jednoho hřebce připadá 50 i více klisen, hřebci mohou připouštět max. 2x denně

a.)    umělá inseminace

Výhody inseminace

1.)    čerstvým spermatem

·         není nutný transport klisny nebo hřebce

·         hygiena a lepší kontrola zdravotního stavu

·         minimalizace poranění, zranění, pohlavních chorob

·         efektivní využití hřebců do vyššího věku

·         umožňuje zapuštění klisny, které nemohou být zapuštěny hřebcem

·         je ověřená kvalita inseminačních dávek

·         možnost dosáhnout vyššího % zabřezávání

·         větší výběr hřebců a rozvoj obchodů s hřebčím spermatem

2.)    mraženým spermatem

·         vytvoření banky spermatu

·         využití hřebců, kteří již nežijí

·         využití špičkových hřebců v mezinárodním měřítku

Nevýhody inseminace

·         široká variabilita přežitelnosti spermatu jednotlivých hřebců

·         obtížná detekce říje bez hřebce

·         malá zkušenost inseminačních techniků

·         neuznávání inseminace v čistokrevné plemenitbě

Výběr hřebců a jejich plodnost

·         dobrá kvalita ejakulátu a pohlavního libida

·         pohlavní aktivita kolísá v průběhu roku (nejvíce aktivní na jaře a na podzim)

Odběr spermatu

·         dodržování hygieny (pravidelné ošetřování a desinfekce penisu, odstranění mazu z předkožky – smegma), před odběrem desinfekce dvě hodiny předem

·         odběr při skoku na říjící se klisnu (fixovaná, zavázaný ohon) nebo na fantom (?nižší kvalita?)

·         umělá vagína cca 54 cm dlouhá, průměr 14 cm, jednorázový sběrač nebo zkrácená, otevřená cca 40 cm

·         frakcionovaný odběr bez výměšků uretrálních a bulbouretrálních žláz a semenných váčků

·         frekvence odběrů – 1x denně, při zhoršování ejakulátu – sexuální pauza

·         ejakulace po cca 5-10 frikčních pohybech, trvá cca 16 vteřin

·         teplota ve vagíně 40-42°C

Laboratorní zpracování spermatu

·         vlastnosti hřebčího spermatu

o   objem => závislé na plemeni, průměr 50-200 cm³

o   barva => bílá, šedavě bílá, nažloutlá

o   pH => 6,7 – 7,5

o   koncentrace => 0,1-0,3 . 10⁶/mm³

o   aktivita => 60-80%

o   patologické spermie => max. 30%

·         požadavky na kvalitu spermatu

o   krátkodobá konzervace -> objem min. 10 cm³, aktivita 50%

o   dlouhodobá konzervace -> objem min. 10 cm³, aktivita 70%, vyšší koncentrace

·         Inseminační dávka (ID)

o   zřetelně označená jménem a státním registrem hřebce, označením laboratoře a datum odběru

·         Ředění a konzervace spermatu

o   čerstvé sperma -> neředěné, získané, pomocí umělé vagíny, použité ihned k inseminaci

o   krátkodobá konzervace – zchlazené na 4-6°C (chladový šok), ředění odstředěným mlékem, glukózou nebo vaječným žloutkem, k inseminaci je použitelné 12-48 hodin po jeho odběru, možná reinseminace do 48 hodin

o   dlouhodobá konzervace – zmražené a uchované v tekutém dusíku (-196°C), možno uchovávat 10-15 let, forma mražení v peletách (kuličky) a pejetách (tyčinky), k inseminaci je použitelné do 12-24 hodin, nižší oplozovací schopnost, rozmrazování v zahřáté vodě na 45-50°C na 10-20 vteřin, uchování v kontejnerech

·         Vlastní inseminace klisny

o   fixace jako při přirozené plemenitbě (zabandážovaný ocas...)

o   vyšetření vnitřních i vnějších příznaků říje

o   rozmrazení spermatu

o   poměrně jednoduché -> zavedení inseminační pipety přes děložní krček do dělohy a aplikace ID (sterilní inseminační set, důkladné omytí klisny...)

o   ruka na okraj pochvy, aby bránila zakončení pipety, pod ochranou ruky pipeta ke krčku, prst se zavede ke krčku, pipeta podél prstu asi 10-15cm od zevní branky

o   inseminace se může opakovat do konce říje

o   inseminace mraženým spermatem techniky náročnější (precizní detekce ovulace a manipulace s mraženou ID) => nižší oplozovací schopnost

o   při inseminaci pozor na vzduchovou bublinu

o   dodržovat hygienu provedení

o   po inseminaci klisny provádět

b.)    Embryotransfér

Moderní reprodukční metoda, stále v oblasti výzkumu a vývoje, finančně velmi nákladná

·         Podstata metody

o   Dárkyně je během říje oplodněna a zárodek je sedmý den od oplodnění z klisny vyjmut (speciální tekutina) a izolován pomocí mikroskopu

o   co nejdříve je přenesen do předem důkladně připravené příjemkyně

o   přijme-li příjemkyně zárodek, v dalších dnech dojde ke spojení zárodku s placentou matky a tím k vývoji jedince

·         Klisna „dárce embrya“ (donor)

o   jsou vybrány => mladé klisny s pravidelným říjnovým cyklem, sportující, chovné bez reprodukčních potíží nebo naopak starší klisny neplodné (záněty dělohy, neudržení březosti...)

o   důležitá genetická hodnota klisny

o   podmínkou je funkčnost vaječníků, dobrá kondice a zdravotní stav

·         Klisna „příjemkyně embrya“ (recipient)

o   jdou vhodné -> zdravé, reprodukčně bezproblémové klisny od 3 do 10 let

o   nejdůležitější je příprava klisen pro příjem embrya a časová synchronizace říjových cyklů (hormonálně)

·         Úspěšnost metody

o   reprodukční zdatnost, stupeň synchronizace, kvalita říje, kvalita spermatu, provedení inseminace, přenos embrya aj.

·         Přenos embrya

o   zahrnuje tyto fáze :

§  Výběr příjemkyň a dárkyň a synchronizace jejich říje

§  Vyvolání superovulace u dárkyně a jeho inseminace

§  Získání embryí, jejich zhodnocení

§  Přenos embrya do příjemkyně, březost a porod

·         Přínos v chovu koní

o   zkrácení generačního intervalu => umožní využít už 3leté nebo 2leté klisny

o   intenzivní reprodukční využití vynikajících klisen => narození více hříbat od jedné klisny na 1 rok (u každé říje je možné využít dozrávající vajíčko)

o   reprodukční využití klisen působících ve sportu => možnost získání embryí ze sportujících klisen během celé sportovní sezony

o   řešení neplodnosti klisen => tzv. sekundární neplodnost – klisna je schopna vyprodukovat embryo, které ale v děloze odumírá – starší klisny (děložní záněty, cysty atd.)

·         Délka různá podle plemene a podmínek chovu

·         Fyziologické rozmezí je 310 – 340 dní (333)

·         Chladnokrevné klisny 320-330 dní, Starokladrubské klisny až 345

·         Hřebečci se rodí průměrně o 2 dny později než klisničky

a.)    Detekce (zjišťování) březosti

·         Pouze veterinář

·         Rektální vyšetření => velmi šetrné prohmatání dělohy rukou, od 3. týdne do 3. Měsíce

·         Vyšetření krve => od 45.- 120. Dne od připouštění

·         Vyšetření ranní moči => zajišťuje se obsah hormonů, kterých se vylučuje během březosti (Cubonniho test), odebírá se asi kolem 120 dne

·         Sonografické vyšetření => rané, od 14. Dne

b.)    Ošetření březí klisny

• Dostatek pohybu (výběh, pod sedlo), na procházky do 8. měsíce
• Důležité minerály (Ca a P) a kvalitní výživa (od 9 měsíce) pozor na špatná krmiva (nadýmání, shnilá), dostatek pitné vody
• Jeden týden před porodem možné sundání podkov, umístění do vydezinfikovaného porodního boxu (5x5m, vysoce podestlaný), měla by být přítomnost jiných koní, možná kamera
• Během březosti je možné očkovat v 5., 7. a 9. Měsíci proti předčasným abortům

• Nejčastěji hřebení v leže v noci
• Délka normálního porodu 10-30 minut
• Vhodná kamera a pozorování klisny,ale nerušit ji
• Předčasný zásah do porodu je škodlivý, ale je vhodné preventivně před porodem zavolat veterináře (pokud se pozdě zasáhne, je pomoc málo platná)
• Příznaky blížícího se porodu
  • Asi 4-6 týdnů před porodem se zvětšuje mléčná žláza a povolují pánevní vazy, mohou se objevovat kapičky na vemínku
  • Mezi 7 a 2 dnem se objevují kapky sekretu a začíná odkapávat mlezivo
  • Těsně před porodem příznaky podobné kolikám -> nervozita, chůze dokola, silné pocení, lehání a vstávání, mlezivo odkapává ve větším množství
• Stadia porodu
  • Otevírací -> trvá půl až 4 hodiny, otevírá se děložní krček, začínají kontrakce, ke konci se hříbě otáčí z hřbetní polohy do porodní polohy podélné přední (souběžné hřbety, narovnané hrudní končetiny směřující ke krčku, na nich položená hlavička)
  • Vypuzovací -> praská vnější plodový obal (alantochorion), odtékají plodové vody, cca za 10 minut se objevuje amnion, velká intenzita kontrakcí
  • Poporodní -> dochází k vypuzování plodových obalů a plodové části placenty, mělo by k tomu dojít do 2hodin po porodu, pokud ne – veterinář
• Při porodu chránit hráz přehrnováním pysků přes hlavičku
• Po průchodu hlavičky ji rychle následuje tělo (hlavička a hrudní končetiny – nejtěžší část)
• Pokud se plodové obaly neprotrhnou sami, je třeba pomoci, po protržení amnionu začne dýchat (uvolnit hlavu z plodového obalu, odstranit hleny  z huby a nosu)
• Ve všech krocích dodržovat přísnou hygienu
• Porodnické pomůcky – kýbl s čistou teplou vodou, hadr nebo houbu, dezinfekci, sterilní provázky, sterilní nůžky, čistá velká plena nebo prostěradlo, porodnické provázky

• Hříbě

• Přetržením pupečního provazce a přerušením placentárního oběhu nastává dýchání (nehrozí nebezpečí pokud jde předkem; pokud jde zadkem dochází k nadechnutí a nasátí plodových vod), proto při zadních polohách musí být mládě rychle vyndáno
• Vybavení mláděte musí být šetrné, pozor na zhmožděniny a natržený kloubních pouzder
• Podvázat pupeční provazec, je poměrně silný, nechat 3-6cm dlouhý, dezinfikovanou silnou  nití nebo tkalounem, smočení v dezinfekčním prostředku, jinak je bránou pro vniknutí mikroorganismů (nemají imunitu)
• Hříbě do 24.hodin očkovat proti křivici
• Čistým hadrem,houbou vytřít hleny a zbytky plodových vod z nozder, dutiny ústní, hlavně pokud hříbě chroptí
• Krevní oběh podpořit masáží a třením hadrem nebo slámou, je nedostatečná termoregulace, mláďata citlivá na chlad, matka by je měla olízat a tak je nastartovat
• Jakmile se postaví na nohy (pomoct mu), pomůžeme najít vemeno (důkladně omyté, oddojit první kapky mleziva), pomáhat s prvním sáním, napít se mleziva do 2 hodin po porodu, potom se účinky pomalu ztrácí (imunní látky, soli atd.)
• Sledovat odchod střevní smolky 
• Klisny
• Klisny někdy vyčerpány, proto zvláštní péče
• Zjistit zda nedošlo k poranění porodních cest (krvácení), hlídat aby při poporodních bolestech nedošlo k výhřezu dělohy nebo pochvy (čisté prostěradlo)
• Omýt záď, vulvu, mléčnou žlázu, vydezinfikovat, očistit a osušit
• Vyměnit mokrou podestýlku za suchou, předložit mash
• Pop porodu a vypuzení plodových obalů (podvázat) nastává období PUERPERIUM (šestinedělí) dochází k regresivním změnám na pohlavním ústrojí
• Krmivo musí být výživné, dostatek minerálů, kvalitního sena a čisté nezávazné vody

a.) poruchy v období březosti

• Patologické stavy plodových obalů -> nadměrné nahromadění amniové nebo alantoidní tekutiny, nadměrné nápadné zvětšení břicha
• Choroby placenty ->  všechny infekční aborty (zmetání) jsou doprovázeny záněty placenty, možné vytvoření přídatné placenty
• Patologické stavy pupečního provazce -> torze nebo přetočení, problém dlouhého pupečního provazce
• Odumření plodu -> z různých příčin, od 16-35 dne od oplození, příčiny (dědičné vady, příbuzenská plemenitba, infekce, nedostatek vitamínů, krmení…)většinou dojde ke vstřebání zárodku nebo plodu, časté následky – chronický zánět dělohy
• Macerace plodu -> proces rozpadu bez účasti hnilobných bakterií, doprovázen zánětem děložní sliznice, z plodu zůstanou kůstky odcházející s výtokem z porodních cest, děloha se nezbaví všech zbytků = zánět dělohy s nahromaděným hnisem
• Hniloba plodu  - > plody odumřelé těsně před porodem nebo v jeho průběhu rychle podléhají hnilobě již v děloze (účastní se hnilobná bakterie)
• Mumifikace plodu -> pokud nejsou přítomny choroboplodné zárodky, ale jen odumřelý plod, nejdříve se vstřebají plodové vody, poté se rozpustí měkké části a obaly, kůže plodu seschne, celý útvar velmi tvrdý, podezření když příznaky březosti neodpovídají její pokročilosti nebo po uplynutí termínu porodu neporodí, ani nejeví známky říje
• Zmetání abortu
  • Neinfekční – špatná funkce pohlavních orgánů, konstituce matky, výživa, zoohygiena, mechanické vlivy, stres, hormony, častěji u přešlechtěných plemen
  • Infekční – vyvolán bakteriemi, proniká trávicí soustavou přes rány na kůži, vemeno atd., pomnoží se v placentě, vytvoří zánět, to vede k odumření plodu a k jeho vypuzení, nejčastěji mezi 8-10 měsícem, příznaky – horečky, otoky (celého těla), potom trpí zánětem děložní sliznice, dobré očkování EHV v 5-7-9 měsíci (Equid Herpes Virus)
• Vychlípeniny a výhřezy pochvy –> častěji u krav, při trvalém ustájení s dozadu svažitým stáním, důsledkem je uvolnění děložních i pánevních vazů, v posledním období březosti, zamezit vyřazením z chovu
• Ulehnutí před porodem -> slabost, samice se nemůže před porodem postavit, příčinou stáří, artfozy, zmnožení plodových vod, více plodů atd.
• Otok mléčné žlázy -> otoky mohou zasahovat až k hrudníku po celé délce břicha, i na končetinách, prevenci, dostatek pohybu a dobré složení KD
• Dislokace dělohy -> mohou se vyskytnout břišní nebo tříselné kýly (chirurgický zákrok), v pokročilé březosti nebo těsně před porodem dochází k děložní torzi (přetočení), podezření pokud jsou výrazné porodní bolesti a stahy, ale porod nepokračuje, musí  se otočit plod i děloha rukou nebo chirurgicky, problémem jsou i mimoděložní březosti, plody se vyvíjejí mimo dělohu (v dutině břišní, plody hynou)

b.) Poruchy v průběhu porodu

• Úzké porodní cesty -> úzká pánev u předčasně připuštěných nebo deformovaná pánev, vyřazení z plemenitby
• Nedostatečné otevření děložního krčku -> příčinou jizvy po minulých porodech, krček pevný, tuhý, následkem i předčasné protržení plodových obalů, vhodná masáž
• Úzká pochva a vulva -> u prvně rodících, silně vyvinuté blány a vazivo zabraňující průchod
• Abnormality v porodních bolestech -> slabé bolesti – slabost organismu, stáří, ochablost svalů, bolestivé vnitřní orgány (primární) další vznikají v průběhu porodu – velký plod, úzké porodní cesty (sekundární) – silné bolesti – absolutní tlak na plod, nápinky až v křeče, při těžkém průchodu plodu (překážky nebo léčiva)
• Abnormálně velký plod -> pokud neprojde cestami z důvodu celkové velikosti nebo části, příčinou endokrinní poruchy i nevhodné křížení, hlavně u prvorodiček, chirurgický zákrok včas (vysílení, otoky, zranění)
• Abnormální uložení plodu při porodu -> poloha plodu znamená uložení mláděte v těle matky
  • V prenatálním období jsou plody uloženy svým hřbetem obráceně k děložním rohům, u krávy na boku u klisny na hřbetě
  • Poloha plodu – je stav podélné osy plodu k podélné ose matky, jak mládě vstupuje do porodních cest předkem nebo zadkem, se rozlišuje poloha přední a zadní, každá jiná je nepravidelná
  • Postavení – je vzájemný poměr hřbetu k plodu ke hřbetu matky, normální je když hřbet mláděte směřuje ke hřbetu matky (postavení horní), ostatní nepravidelné
  • Držení – týká se hlavičky a nožiček, nožky vstupují  do porodních cest natažené, musí jít přední končetiny s hlavičkou

• Involuce dělohy (navrácení)
• Období změn na pohlavních orgánech po porodu až do úplného navrácení orgánů stejných jako před březostí
• Délka závisí na druhu zvířat a jeho průběh má velký význam pro plodnost a další využití
• Obnovuje se činnost vaječníků a vajíček
• Velká zátěž organismu (vyčerpání po březosti, porodem, stav porodních cest, nástup laktace…)
• Během puerperia důležitá výživa, ustájení a celková péče
• U klisny rychlejší než u krávy, jednodušší placenta, krátkodobý výtok, rychlé uzavírání krčku, první řije a ovulace již přibližně 9 den, důležitý i průběh porodu a věk, roční období a pohyb, výživa

• Během období sání (6 měsíců) => sající hříbata
• Po oddělení od matky => odstávčata
• 1 rok => roček
• 2 roky => dvouroček, dvouletek
• 3 roky => remonta (ne hříbě)
• důležitý odchov zvířat => kombinace volného ustájení a dostatek pohybu na pastvě => zajišťuje vývin orgánů a vyvíjí se dýchací a oběhový systém
• odchov zahrnuje 3 období
  • sání (od narození do odstavu)
  • vlastní odstav (v 6 měsících)
  • zařazení do výcviku (3 letí)
• u hříběte je důležité:
  • imprinting (vtištění)
  • handing (ochočování, hlazení, mazlení…)
• kolem prvního měsíce zájem o jadrné a objemné krmivo matky, ale pozor na překrmování (rychlý růst, křivé nohy...) !
• Zvykání na ohlávku, zvedání končetin, čištění, vodění…
• Mléčnost klisny vzhledem k malému vemínku vysoká, využitá u mongolských pastevců (zkvašený Kumys)
• náhrada mateřského mléka => oddojení jiných klisen, pod cizí klisnou, kozí mléko podobného složení, upravené kravské mléko (zředit, povařit, přidat cukr, ohřát, láhev s dudlíkem), speciální sušené mléko, náhražky, SOS Kity, první týden každé 2h po cca 0,5l mléka, postupně snižovat napájení a zvyšovat dávku

• průměrně v 6 měsících
• hříbě musí být zdravé, dobře vyvinuté, ale hlavně se musí samo živit (jadrná, objemová krmiva)
• odstav musí být šetrný a ohleduplný, dochází ke kritickým stresovým situacím
• doporučené způsoby odstavu:

a.)    pozvolný

·         hříbě si postupně zvyká na delší nepřítomnost matky, ke klisně se pouští 3x denně, 2x denně, 1 denně až se zcela odloučí, klisna postupně ztrácí mléko, nejpřirozenější způsob

b.)    jednorázový

·         hřebčínský způsob

·         předpokladem je stádo klisen s hříbaty, do kterého jsou postupně zařazovány další klisny s novorozenými hříbaty (hierarchie a přátelská pouta dvojic), v době odstavu se vyhání stádo vždy bez matek nejstarších odstavovaných hříbat, měla by zůstat vhodná klisna tzv. chůva

c.)     radikální

·         nejméně vhodný, největší stres

·         hlavně v malochovech, možné problémy (záněty, koliky, vředy atd.)