Jednoduché metody vyšetřování
JEDNODUCHÉ METODY VYŠETŘOVÁNÍ HZ
1) Metody zjišťování příznaků nemoci
a) adspekce (vyšetřování zrakem, pohledem)
- součást každého klinického vyšetření, spojena s palpací
b) palpace (vyšetřování hmatem)
- součást základního vyšetření
- je možné zjišťovat citlivost určité části těla, její konzistenci a popř. i velikost
c) perkuse (vyšetřování poklepem)
- součást fyzikálního vyšetření
- založena na rozdílech v charakteru zvuku vznikajícího při poklepu na různá místa povrchu těla, v závislosti na obsahu vzduchu pod místem poklepu
- uplatňuje se nejvíce při vyšetření hrudníku (vzdušné plíce) a břicha (plyn ve střevech)
- je-li v plicích nebo v pohrudniční dutině tekutina (např. u zánětu), je poklepový zvuk méně zvučný než nad zdravou, vzdušnou plící
- na břiše se dá např. využít rozdílu mezi střevy naplněnými plynem a zcela nevzdušnými játry ke stanovení velikosti jater
- poklep na břicho je velmi zvučný a připomíná poklep na bubínek
d) auskultace (vyšetřování poslechem)
- fonendoskop
- je možné zachytit pohyb plynu vzduchu nebo tekutiny v trubicových orgánech proudění krve srdcem, proudění vzduchu průduškami a průdušinkami, pohyb tekutiny a plynu ve střevě
- změny těchto zvuků mohou sloužit k diagnóze některých poruch
- změny proudění krve v srdci při chlopenních vadách se projeví jako srdeční šelesty, zápal plic může vést ke změnám poslechu nad plícemi apod.
2) Metody vyšetřování nemoci zvířat
a) patologicko-anatomická (morfologická) pitva
- pitva zvířat všech druhů a kategorií, pitva orgánů
- odběry tkání k dalšímu vyšetření (mikrobiologické, virologické, chemické, toxikologické, parazitologické, mykologické)
- správné makroskopické posouzení orgánů a patologických změn není pouze prostředek k získání materiálu pro další vyšetřovací metody, ale pokud je pečlivě a důsledně provedena, je její výsledek velmi cenný pro definitivní diagnózu a někdy nezastupitelný
- pitva má cenu jen tehdy, je-li provedena za vhodných podmínek, především brzy po smrti a v souboru dalších metod, které moderní patologie používá
- zjištění základní nemoci, dalších nemocí a komplikací a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u uhynulých zvířat
b) bakteriologické a parazitologické vyšetření
- výtěry (ucho, sliny aj.), odběry (tkáně, krev, moč, trus aj), stěry (kůže)
- parazitologické vyšetření klinického materiálu (srst, peří, trus, výtěry, apod.)
- parazitologické vyšetření sekčního materiálu (orgány a tkáně zvířat)
- mikrobiologické vyšetření (kožní stěry a seškraby, výtěry, trus, moč, mléko, sperma, apod.
c) sérologické vyšetření
- jedná se o imunologické metody, jimiž se zjišťuje přítomnost protilátek (proti virům, bakteriím, parazitům či autoantigenům) ze séra zvířete
- vyšetření séra na přítomnost protilátek proti cizím antigenům, zejména patogenům
- hlavní náplní je sérologické vyšetření (zejména ve vztahu k infekcím) a příprava specifických antisér nebo vakcín
. – používá se např. jako vstupní sérologické vyšetřování vzorků krve při zařazování nových zvířat skotu do stáda, dále je vyžadováno u psů a koček (vzteklina při vycestování ze země)
d) rentgenologické a sonografické vyšetření
- rentgen (kosti, měkké tkáně - srdce, plíce, orgány dutiny břišní)
- sono (nejmodernější ultrazvukový diagnostický přístroj umožňující dosáhnout diagnózy řady patologických stavů neinvazivně a ve velmi krátkém časovém intervalu, pomocí speciální transrektální sondy detailně vyšetří)
- např. vyšetření pohybového ústrojí malých a velkých zvířat (při koupi nebo prodeji koní se nechávají dělat rentgeny kopyt a končetin), dále např. hlavy, páteře a zubů, hrudníku, břicha malých zvířat
e) histologické a cytologické vyšetření
- histologické vyšetření tkání parafinovou technikou (zalití do parafinu)
- mikroskopické vyšetření malého kousku tkáně, který byl předem odebrán z těla, vzorek se odebírá z nemocného orgánu., odběr, tzv. biopsie
- cílem je posoudit odebranou tkáň a určit podle charakteristických struktur povahu onemocnění
- nekropsie (odběr vzorku tkáně z mrtvého organismu), biopsie (odběr vzorku tkáně z živého organismu)
- cytologické vyšetření je stále častěji používanou metodou, při které se posuzují otisky, roztěry nebo sedimenty získané z materiálu ze změn živého zvířete
- vyšetření je založeno na posouzení buněk ze vzorku odebraného bez nutnosti anestezie
- je nedílnou součástí diagnostického postupu u mnoha onemocnění (například záněty zvukovodu, útvary v kůži a podkoží nebo většina dermatologických onemocnění)
3) Diagnóza a prognóza
- znamená soustavné určování a klasifikaci nějakého obvykle nežádoucího stavu, zejména nemoci, případně i poruchy nebo poškození
- vychází obvykle z nějakých pozorovatelných symptomů (příznaků) a snaží se najít jejich příčinu
- metodami a prostředky diagnózy se zabývá diagnostika, při ní se využívá různých metod, např. klinické metody - poskytují informace k vyslovení podezření na onemocnění, nejčastěji využívanými metodami jsou anamnéza, klinické vyšetření (adspekční, palpační, perkusní, auskultační), stájové testy (např. NK, HexaPhan) a paraklinické vyšetřovací metody (RTG, USG, EKG, endoskopie, apod), dále laboratorní metody - upřesňují a uzavírají diagnózu, patří sem patologicko-morfologické vyšetření a doplňková vyšetření různých rázů (např. biochemická, mikrobiologická, serologická, biologický pokus, toxikologická) a epizootologické metody - slouží k odhalení cest šíření nákaz a ke snižování rizik dalšího šíření
- prognóza průběhu nemoci (předpověď průběhu nemoci, známe-li příčinu a průběh tohoto druhu onemocnění můžeme dopředu očekávat další projevy onemocnění)
- prognóza je při včasném rozpoznání nemoci a zahájení léčby příznivá, v těžších případech nejistá až nepříznivá
4) Postup při odborném vyšetření nemoci
a) popis zvířete
- druh a plemeno, pohlaví a věk
b) anamnéza
- posouzení chování a držení těla, výživný stav, užitkovost, tělesná teplota
c) změny a posouzení zvířete
- změny na povrchu kůže, stav dostupných mízních uzlin, posouzení sliznic, dýchacího ústrojí, oběhového ústrojí, trávicího ústrojí, pohlavního ústrojí, mléčné žlázy, pohybového ústrojí, nervové soustavy a smyslů aj.
