Chovatelství

·         Vědní obor zabývající se zdravotní problematikou , léčbou, nemocemi i prevencí jak u domácích tak i u divokých zvířat

·         Úkolem je chránit a zlepšovat zdraví a pohodu zvířat a chránit lidi před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka

·         Nejstarší známý zvěrolékař Urlugaledina (Mezopotámie 2000 př.n.l.)

·         Nejstarší zvěrolékařská písemná památka Kahunský rukopis, staroegyptský, psaný hieroglyfy. Pojednává o nemocích psů, ryb, býků a ptáků a i o způsobech léčby (vykuřování, tření bylinkami, kastrace).

·         V době antiky nové poznatky, nebyly rozdíly mezi lidskou a veterinární medicínou (Hippokrates, Aristoteles – zabývali se příčinami nemoci i na lidech. Autoři 1. vědeckého zvěrolékařského díla tzv. Historia animalium (vzteklina, tetanus, kolika, kastrace)

·         Od Řeků a Egypťanů přijímali zvěrolékařské poznatky Římané (poprvé termín veterinarius). Nejznámějším zvěrolékařským lékařem byl tzv. Apsyrtos ve starověku. Ars veterinaria – popis všech známých nemocí koní, návody k provádění operací i na přípravu léčiv.

·         Ve středověku úpadek medicíny, znalosti pouze pastýřů, kovářů atd.

·         Na konci středověku rozvoj poznatků ve španělských a italských jezdeckých školách. V roce 1520 kniha koňského lékařství napsal ji kovář Mistr Albrecht (nejslavnější ve středověku).

·         V novověku nová éra, impulsivní epidemie moru skotu v 18.století, nutnost chránit zvířata a lepší péče vedla k založení prvních veterinárních škol (zakladatel francouzský právník a hipolog Claude Borgela 1726)

·         Od roku 1784 lékařské fakulty Praha a Olomouc, snaha o samostatnou zvěrolékařskou, v roce 1849 navrhl Antonín Štaffa Brno. Odmítnuto.

Až po 1. světové válce založena Vysoká škola zvěrolékařská v Brně (zakladatelem  MuDr. Edward Babák), dnes Veterinární a farmaceutická univerzita.