Veterinární lékárnička první pomoci 2.část
3) Akutní stavy u jednotlivých druhů zvířat
- nejčastější akutní stavy u zvířat, kladen důraz na to, aby chovatel uměl poskytnout první pomoc, popřípadě pacienta stabilizovat do doby než jeho ošetření převezme veterinární lékař
a) přežvýkavci
- nemoci často původ v GIT, ve složitých žaludcích
· akutní nadmutí – tympanie
- rozlišujeme primární, ke které dochází většinou v důsledku přijetí lehce zkvasitelného krmiva a sekundární, která je častá při ucpání jícnu nějakým cizím tělesem
- přestávají přežvykovat, přijímat krmivo a vodu, zvětšuje se objem břicha, patrné zvláště v hladových jamách
- později příznaky oběhového selhání (zrychlený puls, bledé sliznice až zastřené vědomí (plynem naplněný bachor utlačuje
cévy, hlavně aortu)
- první pomoc spočívá v odstranění plynu, k tomu bachorová sonda (hadice bez ostrých hran)
- je možné touto zavedenou sondou podat 2-3 litry vápenné vody, 300-400ml 40-50% etylalkoholu, nebo kyselinu mléčnou (20ml v 1-2 litrech vody)
· acidóza bachorového obsahu
- porucha metabolismu, vzniká po přijetí většího množství lehce degradovatelných sacharidů (kukuřice, sladké ovoce, melasa atd.)
- v bachoru dojde k pomnožení baktérií mléčného kvašení a ke zvýšené produkci kyseliny mléčné (laktátu), ta může snížit pH bachoru až k hodnotě 4 (normálně 6,2-6,8)
- to vede až k naleptání bachorové stěny, zvíře přestává přežvykovat, přijímat krmivo a vodu, je apatické a při těžkých formách může dojít až k ulehnutí
- diagnostika se provede na základě anamnestických údajů, popřípadě odběru bachorové tekutiny pomocí sondy
- první pomoc spočívá v provedení výplachu bachoru a inokulaci bachorové tekutiny od zdravé krávy, nebo naředění bachorového obsahu a v zamezení příjmu „sladkého“ krmiva
- úspěšný roztok, který obsahuje kuchyňské kvasnice (pH nezmění, ale kvasinky velmi rychle spotřebují cukry a tím je zamezena tvorba dalšího laktátu). Opakem acidózy je
· alkalóza bachrového obsahu
- opakem acidózy, méně častá, vzniká po přijetí velkého množství bílkovinných krmiv
nebo nedostatečně rozmíchané močoviny
- příznaky podobné jako u acidózy a diagnostika také
- postup léčby je opačný, podáváme kyselinu mléčnou, nebo octovou v 10-15 l vody
- u vysokoprodukčních krav se v poslední
· přesunutí slezu
- u vysokoprudukčních krav
- snížená motorika zřejmě v důsledku hypokalcémie
- ve slezu se hromadí plyn, který způsobuje přesunutí slezu z jeho fyziologické polohy (vespod břišní dutiny, mediálně) podél břišní stěny směrem vzhůru a to buď zleva (častěji), nebo zprava (akutnější průběh)
- rozvíjí se v prvních týdnech po porodu, když stoupá užitkovost
- příznakem je náhlý pokles nádoje bez zjevného jiného onemocnění, zvíře je apatické, nepřežvykuje
- diagnostika se provádí auskultací a poklepem na břišní stěnu
- první pomocí může být válení, definitivní řešení musí být vždy chirurgické
b) koně
- hlavně v důsledku špatné funkce GIT
· kolika
- nejedná se o nemoc, ale o příznak různých nemocí či poruch
- zásadní, jaká část střeva byla postižena
- příčiny kolik mohou být velmi různé
- projevy jako nervozita, pocení, podkopávání, ohlížení se na břicho, „psí“ posed, nápinky atd.
- akutnost stavu je možné posoudit podle několika příznaků - hodnota pulzu, čím je vyšší, tím je stav vážnější, za zvýšený se považuje nad 70-80 puls_/min, za velmi vysoký nad 100, další možností je měření CRT a poslech peristaltiky (i několik minut)
- možné provést i rektální vyšetření, pouze člověk s velkými zkušenostmi
- důležitá souvislost s příjmem potravy, frekvence kálení a vzhled výkalů
- pokud se kolika projeví po nakrmení, jsou pravděpodobné žaludeční vředy
- obecně platí, že čím je problém střev blíže žaludku, tím je stav vážnější a prognosticky nejistý
- je třeba zdůraznit, že koně s kolikou je zapotřebí vodit je naprosto mylný, při zánětu, křečové kolice, uskřinutí se tím může stav jen zhoršit
- první pomoc komplikovaná, do příjezdu veterináře provádět pouze obecné úkony (kůň v teple, bez přístupu ke krmivu, vodit pouze za určitých okolností)
- v případě postižení tenkých střev se doporučuje zavést nosojícnovou sondu (v žaludku se
hromadí tekutina zvaná reflux a může dojít až k prasknutí žaludku, což je vždy smrtelné)
- následkem koliky uhyne více koní, než kolik jich podlehne jiným onemocněním či úrazům
c) psi
- často se vyskytují polytraumata, tzn. mnohočetná zranění
- laické ošetření se soustředí na základní životní funkce
- zvláštní pozornost zasluhuje pneumothorax, což je vniknutí vzduchu do hrudníku a to má za následek kolaps plic
- aby se zvíře neudusilo, je nutné otvor zacelit, a to čímkoli, na sterilitu se v tomto případě nehledí
- časté jsou i vykloubení a zlomeniny, je třeba přihlédnout k ostatním zraněním a
přednostně se soustředit na řešení stavů ohrožující život, pokud není zlomenina otevřená,
ošetření ponecháme až na veterinárního lékaře, zvláště u koček se často setkáváme s úrazy
elektrickým proudem, naprostou prioritou je v těchto případech odpojení elektrické šňůry ze
sítě, neboť hrozí zranění také případnému zachránci
· přetočení žaludku GDV
- zvláště u velkých plemen psů
- pes má jen velmi málo fixovaný žaludek a v podstatě se volně pohybuje v břišní dutině v závislosti na příjmu potravy, je pro tento problém zančně predisponován (dokonce
někteří majitelé nechávají žaludek preventivně zafixovat při jiných operacích)
- příznaky se objevují typicky po nakrmení (překrmení) a v anamnéze se nachází také živý pohyb nebo dokonce válení
- tím jak se žaludek přetočí, zaškrtí se jednak na straně dvanáctníku a jednak na straně kardie, v žaludku se hromadí kyseliny a plyn, velmi se zvětšuje, tlačí na aortu a smrt nastává během několika hodin na oběhové selhání
- příznaky jsou náhlá apatie po nakrmení, zvýšený povrchní puls, rychlé dýchání a bledost sliznic, možná pouze chirurgická pomoc