Chovatelství

VETERINÁRNÍ LÉKÁRNIČKA PRVNÍ POMOCI (první pomoc u zvířat)

1) Zásady první pomoci u zvířat

- primární péči lze v praxi rozdělit na laickou a odbornou

- při kritickém stavu hraje klíčovou roli nejen kvalita laické první pomoci, ale také časový interval mezi nástupem onemocnění a poskytnutím první pomoci

- zásadní je otázka – „co pacient potřebuje?“, nikoli „co pacientovi je?“

- důležité získat o situaci představu pozorováním (v medicíně jako anamnéza)

- ve vypjatých situacích je na prvním místě vždy život a zdraví člověka (nikoli zvířete!), pod tlakem traumatu se zvíře může chovat jinak, než jak ho majitel zná, nebezpečné

- primární ošetření je zaměřené na stavy ohrožující život, cílem je obnovit a stabilizovat základní životní funkce, aby se získal čas pro další vyšetření

- následující postup je ustálený a jeho cílem je navést majitele zvířete čeho si má ve stresové

situaci všimnout a co má udělat před tím než se péče ujme veterinární lékař

- pro lepší zapamatování postupu se používá zkratka ABC (airways, breathing, circulation) nebo také ACRASH (crash = angl. nehoda)

- jednotlivá písmena představují úkony, kterým je třeba se věnovat v tomto pořadí:

·         A (airways) – dýchací cesty – Není v dýchacích cestách překážka? (nejčastěji zapadlý

jazyk) – vyjmout

·         C (circulation) – Je zachována činnost srdeční? – zahájit masáž srdce (dle druhu

zvířete – u kočky stlačovat rytmicky hrudník mezi prsty, u hříběte pěstí podobně jako u člověka); Je patrné silné krvácení? – zastavit čímkoli, na sterilitu v této chvíli

nehledíme, obvázat nebo na končetinách je možné použít škrtidlo

·         R – (respiration) – Dýchá zvíře samo?, dech je zpomalený, zrychlený, povrchní

·         A (abdomen) – Je poraněno břicho, trčí z něho nějaký předmět? - pokud ano,

nevyndávat ho, ulomit ho nad ranou a vyjmutí nechat na lékaře - může být vnitřní

zranění

·         S (shock) – vědomí zvířete, jeho chování, bledost sliznic, reakce, je velmi obtížně

zvládnutelný bez medikamentů a medicínských zkušeností

·         H (head) – hlava, pokud je podezření na poranění CNS, tak by se zvířetem nemělo být do příjezdu veterináře hýbáno

a) první pomoc u psa

- nejdříve je třeba psa imobilizovat, aby nedošlo k poranění ošetřujícícho

- provedeme to nasazením látkového náhubku, nebo stažením čelisti obinadlem (jeden uzel pod čelistí a konce se svážou za ušima)

- teplota psa se pohybuje v rozmezí 37,7 – 39,1°C

- puls u velkých psů je 60-100, u středních 90-110 a u malých plemen 100-120

- puls poslouchat stetoskopem, nebo pohmatem na femorální artérii (z vnitřní strany stehna), nebo na přední pacce (u chundelatých psů nesnadné)

- frekvence dýchání je 15-30 za minutu a CRT do 2 sekund

b) první pomoc u koně

- dbát na zvýšenou bezpečnost

- imobilizace nemožná, a tak se způsobí neškodná bolest, „fajfka“, kleště na chřípí nebo „argentinské brzdy“

- puls zjistit přiložením prstu na artérii ve faciální rýze, nebo poslechem

- frekvence se velmi liší, trénovaní koně mají frekvenci tepu nízkou, zdravý kůň v klidu má obvykle okolo 40 pulsů za minutu (hříbata mnohem vyšší) a okolo 10 dech_/min

- CRT do 2 sekund, motilita GIT dvě až tři ozvy za minutu

- nutné pamatovat na různé anatomické i medicínské limity, např. že nezvrací a čím výše je zlomenina na končetině tím je stav a prognóza horší

c) první pomoc při zlomenině

- pokud začne kulhat nebo stojí na třech, je třeba vždy myslet na možnost zlomeniny

- zvíře by nemělo až do provedení diagnostiky udělat ani krok

- už několik minut po nehodě je zřetelně cítit pulzaci a celá oblast okolo postižené kosti oteče (bolestivé)

- do příjezdu veterináře se doporučuje okolo končetiny omotat polštář a na něj se bandáží

připevní jednotlivě vypodložené dřevěné nebo kovové tyčky

- transport zvířete s podezřením na zlomeninu (poraněnou končetinu dobře stabilizovat, zvláště u koní, pak může sám dojít do vozíku, pokud se přesně neví o jakou zlomeninu

se jedná, neměl by být obvaz moc utažený, aby nezpůsobil poranění dalších struktur - šlachy,

cévy, nervy), nebo aby se z uzavřené zlomeniny nestala otevřená, speciální přeprava, záchranka pro koně nebo zamezit pohyb v tradičním přepravníku např. balíky slámy, na cestu se nedoporučuje dávat léky proti bolesti, brání koni postavit se během transportu na postiženou končetinu)

2) První pomoc při intoxikacích

- účinnost první pomoci se snižuje s dobou, která uplynula od zjištěného nebo předpokládaného kontaktu zvířete s cizorodou látkou

- zasažení těla kapalinami - doporučeno opakovaně omývat postižené části dostatečným množstvím vody, možné použít i mýdlo

- práškem - nutné nejprve prášek z povrchu zvířete odstranit (chránit při tom oči a dutinu ústní)

- kyselinami - k omývání použít roztok sody, nebo vápennou vodu

- v případě alkálií je možné naopak použít ocet (zředit 1:4), kyselinu citrónovou

- při inhalaci se doporučuje odvést zvíře okamžitě na čerstvý vzduch

- při požití se podává živočišné uhlí, možno vyvolat i zvracení pomocí aplikace peroxidu vodíku (3%, lžičku, zředit a dostat do psa), nebo stejný objem slané vody (max. 12% koncentrace)

- pokud zvíře požilo těžké kovy, je vhodné aplikovat mléko nebo bílek

- na druhou stranu je vyvolání zvracení kontraindikováno při požití kyselin nebo zásad

- diagnostika intoxikací - jed může působit na třech různých úrovních:

·         na povrchu organismu - látka působí změny jen v místě kontaktu

·         na úrovni vnitřního prostředí organismu - pokud došlo k resorpci, tak se může projevit až na úrovni cílového orgánu, v tom případě již nemusíme pozorovat typické klinické příznaky jako je zvracení, či jiné podráždění GIT

·         na úrovni celého organismu - jak na povrchu, tak lokálně, velmi důležité