zoohygiena a prevence onemocnění HZ 1.část
ZOOHYGIENA A PREVENCE ONEMOCNĚNÍ HZ
Zoohygiena (hygiena HZ)
-> studuje zákonitosti vztahu zvířat a prostředí
· Cílem je: zajišťovat vlivy a faktory mající vztah k životu, zdraví a užitkovosti, dále hodnotit míru působení a rozdělit je na příznivé, škodlivé atd.
· Rozdělení zoohygieny:
1.) obecná
a. hygiena ovzduší
b. hygiena vody
c. hygiena půdy
d. hygiena staveb zvířat
e. hygiena výživy
f. asanace prostředí (DDD)
2.) Speciální
a. hygiena chovu koní
b. hygiena chovu skotu atd.
· Prevence => studuje příčiny a vývoj poruch zdraví, jejich důsledky a zásady předcházení
1.) HYGIENA STÁJOVÉHO OVZDUŠÍ
· Mikroklima – stájové prostředí a ovzduší obklopující zvířata
· Příklad – teplota stájového prostředí přímo ovlivňuje metabolismus a produkci a nepřímo zdraví a wellfare
· kvalitu mikroklimatu ovlivňují:
o fyzikální faktory (teplota, vlhkost, proudění, osvětlení, hluk, tlak…)
o chemické faktory (toxické plyny- čpavek, H2S, CO2)
o biologické faktory (prach, mikroorganismy)
a.) Fyzikální faktory stájového ovzduší
· Teplota vzduchu
o nejvýznamnější, protože na její změny musí stejnotepelný živočich okamžitě reagovat (homoiotermní)
o vyvinutá termoregulace (teplota prostředí je vždy nižší než tělesná teplota zvířat)
o termoregulaci zajišťují :
a.) fyzikální faktory (mechanizmy)
zajišťují výdej tepla z organismu
to se děje pomocí :
§ evaporace (odpařování) EV
§ radiace (vyzařování) RA
§ kondukce (vedení tepla) KD
§ konvence (proudění) KV
b.) chemické mechanizmy
spouštějí se, když v chladnu klesá teplota tělesného jádra
ch. a f. => vzniká tepelná bilance organismu -> tvorbu a výdej tepla organismu vyjadřuje
M – EV +- RA +- KD+- KV +- KR = O
M = produkce tepla
KR = vyrovnání tepla přijatého krmiva a vody
O = vyrovnání bilance
o Hygienický a zdravotní význam teploty vzduchu
Během prvních dnů kritické období pro mláďata (infekce), důležitý úspěšný odchov, nevyvinutá termoregulace, nedostatečné osrstění a podkožní tuk (tepelný a chladový stres), mikroklima může souviset s průjmy
o Dynamika teploty ovzduší ve stájích
Kolísání vnějších teplot přímo ovlivňuje kolísání teplot ve stájích ! (eliminuje se instalací klimatizačních zařízení, drůbež, prasata)
Horizontálně se teplota vzduchu snižuje od středu stáje k obvodům (pozor na vlhkost a ztráty tepla) -> mláďata do středu kaliště k obvodům
Vertikálně stoupá teplota od podlahy ke stropu (pozor při klecovém chovu)
Pozor na nárazová větrání v zimě (nestačí se adaptovat
· Vlhkost vzduchu
o je dána obsahem vodních par, jsou vždy ve vzduchu, ale v proměnlivém množství
o měrná vlhkost vzduchu
o maximální vlhkost vzduchu
o relativní vlhkost vzduchu
o relativní vlhkost vzduchu virtuální (ekvivalentní)
o Rosný bod => udává teplotu, při které je dosaženo max. vlhkosti, při poklesu teploty se tvoří mlha
o Hygienický význam vodních par ve vzduchu
vlhkost vzduchu je potřeba vždy posuzovat společně s teplotou
nepříznivá pod 50%
o základní opatření proti vysoké vlhkosti ve stáji
- upravit technologii ustájení
- dodržovat zásady technologie
- zajistit intenzivní větrání
· Proudění vzduchu
o vzduch ve stáji proudí vířivě (turbulentně) i přímočaře
o ovlivňují to např. konstrukce, netěsnosti, otevírání vrat, oken...
o přiváděný chladnější vzduch klesá k podlaze a po ohřátí se rozptyluje vzhůru
o chceme-li zhodnotit vliv proudění, musíme znát směr a rychlost
o Maximální rychlost vzduchu do 0,3 m/s ( u dospělých do 1m/s)
o pozitiva => krevní oběh a látková výměna
o negativa => průvan -> ochlazení jedné části -> podchlazení -> záněty (mastitida) (nad 0,3m/s)
=> na organismus zvířete působí teplota, vlhkost i proudění vzduchu souborně
· Sluneční záření a osvětlení
a) ultrafialové záření
- zčervenání, puchýře, záněty
- tvorba vit. D
- střes při nízkých nebo vysokých dávkách
- baktericidní účinek (zahubení choroboplodných zárodků)
b) viditelné světlo
- fotoperiodismus => účinky viditelného světla na organismus se uplatňují
rytmickým střídáním světla a tmy
- ovlivňuje metabolismus a stimuluje spermiagenezy, ovogenezi a embryogenezi
- fot. zahajuje sezonní páření, např. slepice, krůty, husy, kachny ovulují za dlouhých
dní a např. ovce, kozy za krátkých
c) infračervené světlo
- proniká nejhlouběji a působí tepelně, pomáhá při zánětech, aktivuje orgány a zvyšuje odolnost proti infekcím
· Tlak vzduchu
o ve vyšších polohách může dojít ke zvýšení tepů a dechu (podobné jako u lidí „horská“ nemoc)
o vliv tlaku na zdraví zvířat nezpůsobuje závažná onemocnění
· Hluk
o zvířata reagují nepříznivě na vyšší hlučnost (hlavně skot, drůbež, prasata)
o zvuky nejčastěji z technologických zařízení
b.) Chemické faktory stájového ovzduší
Stájový vzduch je směsí atmosférického vzduchu a plynů (CO2, bachorové, střevní...)
Proměnlivé složení.
Kromě těchto plynů existuje dalších 80 (toxické NH3, H2S)
· Oxid uhličitý
o bezbarvý, bez zápachu, i při max. koncentraci není toxický ( 0,25 – 0,35%)
· Čpavek ( amoniak, NH3)
o bezbarvý, štiplavě zapáchající, vzniká při rozkladných procesech (močůvka, výkaly) => je vždy ve stáji přítomen
o obsah kolísá mezi 0,0001 – 0,003 % (vyšší u prasat, drůbeže a koní)
o nejvyšší přípustná 0,0025%
o 0,1 – 0,15 % => krvácení do dýchacích cest, křeče, poškození CNS, koma ( nejhorší, opakované, dlouhodobé)
· Sirovodík (sulfan, H2S)
o bezbarvý, po zkažených vejcích páchnoucí plyn, silně toxický
o nebezpečné hlavně u podroštových technologií
o vniká do organismu dýchacími cestami (otravy, ochrnutí dýchací a oběhové soustavy), slabost, pocení, ubývá hmotnost
o největší přípustná koncentrace 0,001% ( smrtící 0,05 – 0,1)
c.) Biologické faktory stájového prostředí
· Prach v ovzduší
o hygienický význam prachu je dán jeho vlastnostmi (velikost prachových částic, tvarem, složením atd.)
o velkost:
§ částice > 10 mikrometrů -> málo nebezpečné, zachycují se v dutině nosní
§ 5-10 mikrometrů -> zachycovány v horní části dýchacího ústrojí
§ 1 mikrometr - > proniká do plic
§ 0,3 mikrometrů -> vydechován zpětně
o prach působí na povrch těla => znečištění kůže, vysušení, záněty, ucpání pórům dráždí sliznice, průdušky
o zdroje prašnosti :
§ prašná podestýlka
§ peří a zlomky srsti
§ suché krmivo
o prevence šíření prachu => nepoužívat a nemíchat suchá krmiva ve stáji, prašné stelivo, nevířit usazený prach, čistit zvířata venku, pravidelně odstraňovat prach, větrací zařízení
o max. přípustný obsah prachu je 6-10 mg/m3
· Makroorganismy
o množství a přežívání závisí na vlhkosti, UV, na zdraví zvířat, prašnosti atd.
o nejvíce bývá u drůbeže, prasat a nejméně u skotu
o způsob přenosu je vzdušnou cestou
o nejznámější patogeny HZ:
§ streptokoky
§ houby
§ viry a bakterie
§ stafylokoky
§ červenka u prasat
§ záněty plic u koní
§ SLAK
§ brucelóza prasat
§ mor drůbeže
2.) HYGIENA VODY A NAPÁJENÍ
Druhy podle použití:
· Pitná voda
o zdravotně nezávadná, odpovídá hodnotám normy
· Užitková voda
o z přírodních zdrojů, vyhovuje zdravotním požadavkům, používá se na mytí zvířat i lidí, nepoužívá se jako pitná
· Provozní voda
o pro výrobní procesy (chladící atd.) , nesplňuje zdravotní požadavky
· Minerální voda
o nemusí vyhovovat požadavkům na P a U vodu, ale musí být zdravotně zabezpečená
· Odpadní voda
o již byla použita např. v zemědělství, v domácnostech (splašky), v průmyslu atd.
o znečištěná anorganickými nebo organickými látkami
o nesmí se vypouštět do veřejných toků bez vyčištění a nesmí se k ničemu používat
· Pitní voda
o Fyzikální vyšetření vody
§ teplota :
· měří se na místě odběru (8-12°C)
· příliš studená -> podchlazení, trávicí potíže, potraty
· příliš teplá -> pijí neochotně, není osvěžující
§ barvy:
· musí být bezbarvá (železo + hlína do žluta, hněda, řasy do zelena)
§ pach:
· musí být bez zápachu, příčinnou organické látky, pětimístná stupnice, pitná nesmí překračovat 2. stupeň
§ chuť
· příjemná, osvěžující, bez příchuti
§ zákal
· nelze použít k napájení (koliky...), mikroorganismy, jíly, kyseliny atd.
o Úprava a desinfekce vody
§ pro napájení se nejčastěji používá spodní voda, zdravotně nezávadná
§ pokud není kvalitní, musí se upravit a desinfikovat (předčištění, odstranění barvy, pachů...)
§ nejčastěji se používají chlorové preparáty (odborné firmy)