Chovatelství

3.) HYGIENA VÝŽIVY

·         Na vzniku poruch zdraví HZ z nesprávné výživy působí tyto příčiny:

1.)    špatná skladba krmné dávky

2.)    nedostatek nebo přebytek živin, minerálů, vitamínů atd.

3.)    mikrobiální a toxické vlivy

4.)    nesprávná krmná technika

A.)   Metabolické poruchy

·         Dusíkaté a bezdusíkaté látky, enzymy, voda, vitamíny atd. velký význam => narušený přívod => zdravotní poruchy

·         Projevy průběhu i důsledky jsou rozličné => snížení užitkovosti, ulehnutí, křeče...

·         Často se objevují ve velkochovech (hodně zvířat na malé ploše, nedostatek pohybu, vysoké dávky jádra, chybějící individuální péče atd.)

·         Je potřeba soubor vyšetření (zhodnocení krmné dávky, vyšetření zvířat = metabolický test)

·         Podmětem bývá => časté zaprahování krav, průjmy mláďat, málo životaschopná mláďata atd.

B.)   Vitamíny a zdraví HZ

·         Avitaminóza – úplný nedostatek vitamínů, méně častým

·         Hypovitaminóza – částečný nedostatek vitamínů

- probíhá dlouhodobě ve skrytých normách

- snižují produkci a odolnost proti chorobám, mají vliv na konverzi živin (zvyšují spotřebu krmiv)

·         Hypervitaminóza – přebytek vitamínů, zejména D,A,E

C.)   Mikrobiální a toxické vlivy krmiv

·         Nebezpečí představují:

o   odpady živočišného původu (ke krmným účelům)

o   kuchyňské odpadky

o   zkažené siláže

o   krmiva napadena plísněmi a houbami

o   znečištěná krmiva

o   hnijící krmiva

o   krmiva u ploch a lokalit s vysokou hladinou spodní vody nebo zavlažovanou odpadními vodami

·         Krmiva i podestýlka představuje primární zdroj patogenů (salmonelóza, sněť slezinná, brucelóza...)

o   Salmonelóza -> nebezpečí i pro člověka, některé přenášeny přímo, jiné kontaminovanými výkaly, zažívacími i dýchacími cestami ( bakteriologická kontrola)

o   Listerióza -> rezervoárem je půda kontaminovaná výkaly, znečištěná krmiva (hlavně siláž)

-> odolnost snižuje poruchy metabolismu, zoohygiena březost atd.

-> toto onemocnění je v první řadě pokládáno za infekci z krmiva!

o   Sněť slezinná -> krmiva (pastevní porosty, trávy, seno, sláma) vyvolávají tato nebezpečná onemocnění přenášená i na člověka

-> rizikové jsou lokality v povodí řek se záplavami

-> Clostridium botulini -> způsobuje bakteriální botulismus

4.) HYGIENA STAVEB A STÁJOVÝCH OBJEKTŮ

A.) Výběr stavebního místa

·         Veterinární ochranná pásma => nutné dodržovat vzdálenosti, ty se určují od vnějších stran objektu (šlechtitelské chovy 1000m, karanténní stáje 150m, líhně od objektu pro drůbež 1000m)

·         Stavební místo => ne v údolí ani ve svahu, nesmí být narušen ráz krajiny, nesmí být vystaveno zdraví zplodinám, nákazám aj.

·         Při navrhování staveb pro živ. Výrobu je nutno prověřit => zabezpečení pitnou nebo užitkovou vodu; zabezpečení splachové vody pro využití hnoje, močůvky; vhodnost, rozsah a schopnost závlahových ploch, možnost ovlivnění zdrojů podzemní a povrchové vody

·         Při navrhování staveb pro ŽV je nutno vyloučit =>přímé odvádění odpadních produktů do vodních toků, závlahu fekáliemi u podzemních zdrojů

B.) Hlavní zoohygienické zásady projekce, výstavby a provozu stáje

·         !Zamezit zavlečení nákazy do chovu zvenčí a omezit již existující – nákaza se může zavléct zvířaty, lidmi, dopr.prostředky, krmivem, volně žijícími ptáky a zvěří

·         Proto jsou doporučeny tyto hlavní zásady

o   Uzavřený obrat stáda

o   Turnusový provoz

o   Černobílý systém provozu

o   Karanténa

o   Izolace

o   DDD

·         Černobílý systém provozu (ČSP) => spočívá v rozdělení farmy na 2 části a to bílou (čistou) a černou (nečistou), vyjadřuje přísné prostorově oddělené zóny

o   Výrobní zóna – hlavní objekty, stáje, spojovací chodby, dojírna, přípravna krmiv

o   Zóna skladu krmiv- věže, zásobníky, sklady

o   Zóna skladů odpadních produktů – centrální sklad tekutých výkalů, močůvkové jímky, hnojiště

o   Zóna pomocných produktů – garáže, přístřešky, dílny, kanceláře, kotelna

o   Hygienický filtr – má jediný možný vstup do výrobní zóny (ochranný systém před zavlečením chorob), součástí je nečistící šatna, hygienické zařízení, čistá šatna

o   Veterinární filtr – zabraňuje přenosu chorob do výrobní zóny při naskladňování zvířat, zvířata jdou z rampy do místnosti, kde je kontrolován ZS popř. omytí, desinfekce, vakcinace, pracovníci výrobní zóny nepřijdou do kontaktu s pracovníky vnějšího okruhu

o   Desinfekční vjezd – ochranné zařízení proti zavlečení chorob vozidly do výrobní zóny (WAP – desinfekce, prostředky…)

·         Pomocné stájové objekty

o   Karanténní stáj – oddělená, vyčlenění pracovníci, důležitá pro velkochovy, délku stanový veterinář (min 28 dní) i po ní nutno pozorovat

o   Izolační stáj – oddělená, k izolaci nemocných nebo podezřelých zvířat, poblíž vhodná veterinární ordinace

V I i K nutná desinfekce a hygiena

o   Kafilerní box – samostatný, sběrna uhynulých zvířat k přechodnému uskladnění, tím se snižuje přenos nákaz, interiér musí být chladný

·         Turnusový provoz

o   Vychází ze skupinového chovu a musí být dodrženy zásady:

§  Jednorázový nebo časově omezený příjem vybraných skupin zdravých zvířat, ustájení do 1 objektu

§  Jednorázový, časově omezený, vyskladnění všech zvířat

§  Vyskladnění objektu musí být úplné (depopulace), následná očista, DDD, minimální 7denní interval

C.)Výměna vzduchu – větrání

·         Musí probíhat neustále, nelze nikdy zcela uzavřít (kvůli přehřátí vzduchu, lze vypočítat tepelnou bilanci stáje)

·         Měl by navrhnout odborník na vzduchotechniku, důležité požadavky (kapacita, rovnoměrné, bez průvanu, obsluha a údržba)

·         Přirozené větrání

o   Infiltrace – pronikání vzduchu zdivem, dveřmi, netěsnostmi

o   Aerace – otevírání oken, dveří, vrat

o   Samotížné větrání – přívodní otvory v obvodových stěnách, výparníky, větrací šachty

o   Hřebenové větrání – hřebenová štěrbina umístěná průběžně ve hřebenu střechy

·         Přirozené větrání se nepřipouští v objektech s podroštovými jímkami, kanály na tekutý hnůj atd., musí být přetlakové ventily

·         Nenucené větrání

o   Nízké stáje, bez půdy, bez oken, s vysokou kapacitou, především u drůbeže a prasat, možno použít kombinované

o   Podtlakové větrání – ventilátory odsávají vzduch ze stájí, kde vzniká podtlak a dovnitř přichází venkovní vzduch. Doporučeno kde je aerace a přístup do výběhů, výhodné (není nebezpečí průvan a zviřování prachu

o   Přetlakové větrání – ventilátory vhánějí vzduch do stáje, kde vzniká přetlak, který vylučuje teplejší vzduch ven. Vhodné při potřebě intenzivního proudění, při vytápění v zimě, ale finančně náročné

o   Rovnotlaké větrání – Přívod i odvod vzduchu je řešen ventilátory o přibližně stejném výkonu, vhodné v málo prašném prostředí s menší hustotou

D.)   Hygiena obvodového pláště a podlah

·         Technické požadavky => pevnost, nosnost, odolnost vůči prostředí, hygienické požadavky, tepelně-izolační požadavky, obvodové konstrukce snadno čistitelné a desinfikovatelné

·         Podlahy => pevnost, tepelně-izolační vlastnosti, povrch rovný, bez ostrých ran, vyvýšenin, prohlubní, rychlému odtoku 2-3% spád, dlouhá životnost, lehká údržba, jednoduchá výroba, protiskluz, rošty = železo, betonové, ocelové, dřevěné, pozor na – vylámané okraje, ostré hrany, chybné uložení důležité základní rozměry (nášlapná plocha, mezery)

E.)    Hygiena ustájení

·         Skot => vazné ustájení (stlané, bezstelivové), volné, boxové (stelivové, bezstelivové, kombi-boxy, spádové lože, lehárny, volné porodny

o   Jiný typ ustájení než volný již v nových stájích není povolen!

o   Délka lehacího boxu velmi důležitá pro pohodu (zvíře leží mezi příjmy krmiva a soustředění energie na tvorbu mléka)

o   Podestýlka lože (sláma zvyšuje prašnost, komplikovaná technika a častá výměna, pokud matrace jsou otlaky a nepohodlí)

o   Stání na porodnách už bez výjimky na hluboké podestýlce

o   Odkliz hnoje co nejčastěji, automatickými lopatami nebo strojově (paznehty – kulhání)

o   Důležitá fixační zařízení, váhy, desinfekční vany na paznehty, krmící zařízení

·         Prasata => u všech kategorií se uplatňují typy ustájení v budovách (indoor systémy – bezstelivové a stelivové) a venkovní (outdoor systémy)

o   Bezstelivové (se spádovým ložem, roštovým kalištěm nebo s celoroštovou podlahou)

o   Bezstelivové porodny – porodní kotce (roštové, stelivové), vytápěná doupata pro selata, jalovárna, zapouštěcí stáj, březárna, kotce pro kance

o   Outdoor – Anglie, Dánsko, Francie, v ČR ne kvůli půdě a klimatu, ustájení v boudách s nebo bez podestýlky

·         Drůbež => chov většinou v bezokenních halách s řízeným prostředím stavby, ¨musí mít dobré tepelně-izolační vlastnosti, kanalizaci, musí být omyvatelné a desinfikovatelné

o   Důležitá ventilace, vytápění pro jednotlivé druhy a kategorie, v celém prostoru nebo v jednotlivých zónách (infrazářiče, elektrické kvočny), chov na podlaze (hluboká podestýlka, rošty, kombinace obou), v klecích nebo alternativa, vzhledem k vysoké hustotě zvířat v intenzivních chovech jsou vysoké nároky na mikroklima

o   Osvětlení u kuřat a výkrmových kategorií nepřetržité (1hod . tmg), kuřice fotoperioda 10hod denně (oddálení nástupu snášky), nosnice fotoperioda až 18hod denně (odstraní se kolísání ve snášce), režim neplatí při rozmnožování (klesá kvalita spermatu a líhnost)

5.)    HYGIENA DOJENÍ

·         Důležité snižovat počet mikroorganismů na povrchu struků a vemene (snižuje se výskyt mastitid – Escgercgia, Staphylococus) mikroorganismy se mohou dostat do mléka

·         Cílem činnosti je:

o   Zahájení dojení po odstřiku, ne na podlahu nebo do ruky!

o   Nasazení nástavců na dokonale čisté, suché struky -> toto ovlivňuje celkovou dobu dojení, rychlost spuštění mléka, výskyt mastitid, kvalitu mléka

a.)    Posouzení zdravotního stavu a stupňů znečištění struků a vemene

·         Přednost individuálního rozhodnutí před rutinou (mokrá x suchá toaleta)

·         Všimnout si zdraví a projevů chování

b.)    Perfektně osvětlené vemene ovlivňuje kvalitu mléka

·         Na mnoho farmách nedostačující osvětlení i pohybová chodba  proto vyhodnotit intenzitu osvětlení (400 lux – 200 lux)

c.)    Ne – odstřikům mléka do utěrky, do ruky či na podlahu

·         Nádoby (pánvičky, hrníčky) zásadně slouží k odstříknutí mléka, nikdy ne na podlahu atd. (riziko kontaminace)

d.)    Dokonale očištěné vemeno, struky

·         10-20 sekund vlhkou utěrkou (podpora sekrece oxytocinu, následná ejekce mléka, desinfekce) ! nikdy ne sprchování !

e.)    Přednostně ošetřit pouze struky

·         Utírat jednotlivé struky, zvláště jejich ústí a to směrem nahoru

f.)     Očišťovat silně znečištěná vemena, struky

·         2 utěrky (jedna je riziko), první na struky i vemeno, druhá k osušení a to opatrně, problém se záněty při nasazování dojícího zařízení na neosušené struky

g.)    Vyloučit další styk dojiče se struky

·         Opětovné patogeny