Chovatelství

PŮDNÍ TYPY

Používá se názvosloví KPP nebo MKS (Morfogenetický klasifikační systém)

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PODLE KPP:

1.)  Automorfní – vznikly vlivem matečné horniny, vegetace, podnebí

2.)  Hydromorfní – vznikaly účinkem vody (vodních toků, jiných zdrojů)

3.)  Halomorfní – vznikaly účinkem podzemní vody

4.)  Ostatní genetické typy – nevyvinuté a antropogenní půdy

ČERNOZEM (ČH)

·        nížiny na v. do 250m, teplota do 10°C srážky 450-600 mm

·        nejúrodnější v mírném pásmu, vyvinuté na stepích a lesostepích

·        Lokalizace: velká jezera v Americe, Ukrajina, ČR – jižní Morava

·        Plodiny: pšenice, kukuřice, vinná réva, ovoce, zelenina

HNĚDOZEM (HM)

·        nižší polohy a pahorkatiny, nad v. 300m a výše, 8-9°C, 600 – 700 mm

·        Půdní profil – 3 vrstvy

·        vznik – na spraších a sprašových hlínách

DRNOVÁ PŮDA (DA)

·        v nížinách, nepříliš úrodná, málo rozšířené

·        půdní profil – 2 vrstvy

ILLIMERIZOVANÁ PŮDA (HP)

·        v pahorkatinách, nad v. do 700 m

·        půdní profil – 4 vrstvy

OGLEJENÁ PŮDA (OG)

·        v chladnějších a vlhčejších oblastech, málo úrodná půda vyžadující správnou agrotechniku

·        vznik střídáním zamokřování a vysušování

HNĚDÉ PŮDY (HP)

·        od poloh nižších k horským, u nás rozšířeny, úrodnost je střední až menší

·        často obsahují štěrk až kameny

PODZOLOVÉ PŮDY (PZ)

·        v horských a nadhorských vlhkých oblastech

·        pro zemědělství málo či vůbec vhodné

RENDZINY (RA)

·        na vápencových horninách s dobrou přirozenou úrodností

LUŽNÍ PŮDY (LP)

·        v povodí řek

NIVNÍ PŮDY (NP)

·        v údolích menších řek a potoků

GLEJOVÉ PŮDY (GP)

·        tam, kde je vysoká hladina spodní vody

RAŠELINOVÉ PŮDY (RP)

·        zarůstáním přírodních nádrží (slatiny, rašeliniště)

1.)  komplexní průzkum půd (KPP) v r. 1961 – 1970

2.)  Agrochemické zkoušení půd (AZP) – pravidelně, vždy po 6ti letech, prováděné SKZÚZ (Státní kontrolní a zkušební ústav zemědělství)

Odběr vzorků: sondovací tyč 0,5 kg, 30 dalších vzorků cca 6ha

Rozbor: kyselost, obsah živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku v mg na kg)

3.)  Bonitace půdního fondu – jedná se o ekonomické ocenění půdy. Slouží k posuzovaní produkční schopnosti pro účely zdanění, prodeje dědického řízení a určení hospodárné využití půdy.

Základ systému je tzv. bonitovaná půdně ekologická jednotky (BPEJ).

V České republice je 1817 BPEJ uvedených v mapách. Každá jednotka je označena pětimístným kódem.

Př. BPEJ 31210

3 – klimatický region (0 – 9, KR)

12 – hlavní půdní jednotka ( 01-78, HP)

1 – sklonitost a expozice (0 – 9)

0 – Skeletovitost a hloubka (0-9)

Vlastní označení půdy vychází z map a údajů o výnosech a nákladech na produkci v daných podmínkách. Z údajů stanovena cena v Kč za m²

Př. :

20212 – 9,60

20300 – 12,20

Základní ceny pozemků jsou ve vyhlášce Ministerstva financí č. 178/1994 Sb.

Seznam katastrálních území s průměrnými cenami pozemků, orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je přílohou vyhlášky č. 613/1992.